Hejtman v překladu z němčiny znamená hlavní muž. A je tomu skutečně tak. Po čtyři roky je hejtman rozhodující postavou dění v kraji. Prostřednictvím podřízených orgánů nastavuje strategii dalšího směřování svěřeného kraje a koordinuje a kontroluje průběh jejího plnění. Významnou skupinu občanů každého regionu tvoří osoby se zdravotním postižením. Vyrovnávání příležitostí, plán rozvoje sociálních služeb, odstraňování bariér ve veřejném prostoru a v dopravě či provoz zdravotnických zařízení jsou oblasti, které přímo ovlivňují život lidí se zdravotním postižením. 

A právě na to jsme se ptali hejtmanů všech krajů České republiky a pražského primátora. 
Všem hejtmanům jsme položili čtyři stejné dotazy.

Odpovědi politiků zveřejňujeme podle jednotlivých krajů na pokračování. 

 
Jako první uvádíme rozhovor s hejtmankou Středočeského kraje  Petrou Peckovou

 

1) První otázka se týká Krajského plánu vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením. Rádi bychom věděli, jakou důležitost přikládáte tomuto dokumentu a jak vyhodnocujete plnění, případně aktualizace plánů?


Krajský plán vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením Středočeského kraje 2020-2022 je koncepčním dokumentem Středočeského kraje, který se věnuje strategii podpory osob se zdravotním postižením.
Zavádí koordinovaný přístup k problematice vyrovnávání příležitostí osob se zdravotním postižením na území SK, v definovaných oblastech a konkrétními aktivitami. Dále zohledňuje potřeby osob se zdravotním postižením, jakožto citlivé skupiny občanů, které jsou kvůli svému zdravotnímu handicapu specifickým způsobem znevýhodněny a potřebují konkrétní, cílenou podporu v nejrůznějších oblastech každodenního života. Středočeský kraj, i vzhledem k výše uvedenému, přikládá nejenom tomuto dokumentu, ale i konkrétním deklarovaným a následně realizovaným aktivitám velký význam.
Důležitou součástí celého procesu je i pravidelná evaluace plnění jednotlivých opatření, aby bylo již v průběhu realizace plánu patrné, zdali se opatření naplňují, jakým způsobem a zdali je dodržen plánovaný harmonogram. Interní evaluace, kterou provádí všechny pověřené odbory Krajského úřadu Středočeského kraje, pod které spadají jednotlivá opatření, probíhá každé čtvrtletí. Jednou ročně probíhá „velká“ evaluace, která je předkládána Zastupitelstvu SK a ve které je zhodnoceno celkové plnění plánu, dílčí plnění za jednotlivé odbory, respektive za jednotlivá témata.
Plán je současně pravidelně jednou ročně nebo dle potřeby aktualizován, aby odpovídal aktuálním trendům a zohledňoval aktuální potřeby a možnosti Středočeského kraje. V současnosti je v platnosti dokument, který byl aktualizován v květnu 2021, viz https://www.kr-stre­­­­­docesky.cz/web/socialni-oblast/krajsky-plan-vyrovnavani-prilezitosti-pro-osoby-se-zdravotnim-postizenim-sk-2020-2022.
Krajský plán vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením Středočeského kraje 2020-2022 v současnosti obsahuje celkem 46 opatření v 6 tematických oblastech: oblasti sociálních věcí; oblasti zdravotnictví a zdravotní péče; oblasti školství, vzdělávání a osvětové činnosti; oblasti dopravy, zpřístupňování staveb a stavebního řádu; oblasti kultury, sportu, volnočasových aktivit a zaměstnanosti a oblasti propagace a PR.


2) Krajský úřad má ze zákona povinnost vytvářet Plán rozvoje sociálních služeb. V jakém stavu příprav je tento dokument ve vašem kraji? Dochází k jeho změnám, případně v jakém směru?


Povinnost zpracovávat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb (SPRSS) ukládá § 95 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, nikoliv krajskému úřadu, ale kraji coby vyššímu územně samosprávnému celku v jeho samostatné působnosti.
Co se týče Středočeského kraje, není střednědobý plán ve stavu příprav, ale v platnosti a realizaci. Aktuálně se jedná o „Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve Středočeském kraji na období 2020–2022“, přičemž v současné době kraj prostřednictvím svého Odboru sociálních věcí KÚSK ve spolupráci s relevantními aktéry (viz již zmíněný § 95) již zahajuje přípravy střednědobého plánu na období 2023–2025. Zákon č. 108/2006 Sb. totiž SPRSS definuje jako tříletou strategii a plány na sebe plynule navazují. Oficiální oznámení o zahájení tvorby nového SPRSS bylo v souladu s § 39b prováděcí vyhlášky č. 505/2006, ve znění pozdějších předpisů, vyvěšeno na úřední desce Středočeského kraje během listopadu 2021. Aby mohl nový SPRSS vstoupit v platnost, je třeba zpracovat všechny jeho legislativně definované části, tj. popisnou, analytickou a strategickou, vyhodnotit plnění plánu předchozího a pro nové období též definovat způsob zajištění sítě sociálních služeb. Finální návrh musí projít veřejným připomínkováním a následně být schválen orgány kraje. SPRSS coby „dokument“ je písemným ukotvením živé strategie, která v duchu svého směrování dynamicky reaguje na měnící se potřeby, problémy i příležitosti v území. V tomto duchu také dochází ke změnám SPRSS. Nedílnou součástí střednědobého plánu je krajská síť sociálních služeb, jejíž kapacity jsou každoročně aktualizovány a rozvíjeny. Další změny se mohou týkat například definování kapacitních jednotek atd. Konkretizace SPRSS pro každý jednotlivý rok je řešena akčním plánem sociálních služeb.

 3) Kraje mají velkou odpovědnost za dostupnost veřejné hromadné dopravy. Jak je zajištěna bezbariérová přeprava osob se zdravotním postižením, a to jak v železniční dopravě, tak v meziměstské autobusové dopravě? Co váš kraj v této oblasti připravuje? 


Integrovaný dopravní systém Středočeského kraje a Prahy si klade za cíl poskytovat své služby bez omezení všem svým občanům i případným návštěvníkům, a to včetně těch s omezenou schopností pohybu a orientace. Proto je v rámci průběžné obnovy vozového parku stále větší počet autobusových, ale i železničních spojů zajišťován nízkopodlažními vozidly. Bohužel okamžitá obnova všech vozidel v systému je z ekonomických důvodů nereálná, nicméně přesto jsou výsledky této postupné obnovy v provozu čím dál znatelnější a doprava pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace je tak stále dostupnější. Dále jsou ve spolupráci s městy a obcemi postupně upravovány zastávky pro snadnější přístup do vozidel. Správa železnic s.o. pak v rámci průběžné modernizace a obnovy tratí postupně odstraňuje bariéry v případě železničních stanic a zastávek. Vyhledávač spojení systému PID dále umožňuje zadání s využitím parametru „pouze bezbariérové spojení“. V návaznosti na nově koncipovanou službu na území hl. m. Prahy s přesahem do 1. tarifního pásma na území Středočeského kraje probíhají v současné době jednání s organizací ROPID na úpravě parametrů, které by umožnily využití této služby v rámci 1. tarifního pásma rovněž pro osoby s trvalým bydlištěm na území Středočeského kraje.

4) Krajský úřad je zřizovatelem většiny zdravotnických zařízení. NRZP ČR dlouhodobě prosazuje, aby v pobytových zdravotnických zařízeních mohly pečující osoby pomáhat svým klientům při běžných úkonech sebeobsluhy. Rozhodnutí o přístupu pečujících osob a možnost vykonávat asistenční službu záleží především na zřizovatelích zdravotnických zařízení. Jak se díváte na tuto záležitost?

 K vašemu vyjádření, že krajský úřad je zřizovatelem většiny zdravotnických zařízení, je třeba uvést, že toto se nezakládá na pravdě. Na území Středočeského kraje poskytuje lůžkovou zdravotní péči, pokud nebudeme počítat lázně, dětské léčebny a dětská centra, jejichž péče je značně specifická 36 poskytovatelů, přičemž pouze pět z nich je založených Středočeským krajem (celkový počet všech poskytovatelů, tedy i ambulantních a „domácích péčí“ se pohybuje kolem 3000). Plně však souhlasíme s vaším názorem, že samotná přítomnost a účast pečující osoby je jistě žádoucí, a pokud o ni bude projeven zájem, měla by být jednou z možností, která by měla být podporována, neboť by to jistě přispělo k „humanizaci“ zdravotnictví. Z vlastí zkušenosti již teď víme, že některá zařízení jdou tomuto systému naproti. Jistě se však shodneme, že „covidová“ doba výše vedenému směru moc nepřála. Toto tedy bude předmětem dalšího hodnocení a do budoucna se pokusíme tuto možnost v rámci svých kompetencí propagovat a podporovat.

 

Z časopisu MOSTY

 

Může se vám také líbit