Ministerstvo dopravy pracuje ve spolupráci se Správou železnic na zpřístupňování veřejné dopravy.
Budete v této snaze pokračovat?

Zpřístupňování veřejné dopravy patří k mým důležitým prioritám. Moderní železnice a její infrastruktura musí být dobře přístupná i pro osoby s omezenou schopností pohybu či orientace. Správa železnic jim cestování po železnici zpřístupňuje dlouhodobě a nepochybně v tom bude pokračovat. Na hlavních tratích zařazených do transevropské železniční sítě jsou bezbariérově přístupná nástupiště už ve více než polovině stanic a zastávek. Do roku 2027 by měl tento podíl dosáhnout až k 78 %. Pokračují také úpravy nádraží pro nevidomé a slabozraké. V roce 2019 Správa železnic zavedla službu asistence ve stanicích, o kterou je ze strany cestujících velký zájem.

K navyšování přístupnosti železniční dopravy rovněž přispívá nákup mobilních plošin a rozšiřování asistenčních služeb ve stanicích. Můžete našim čtenářům přiblížit, jaké jsou konkrétní prvky moderní přístupné železnice?

Je jich celá řada, některé už jsem zmínil. Pokud ale budeme hovořit o těch moderních, pak musím zmínit zejména informační systémy nákupu jízdenek, odbavení či systémy pro poskytování informací během jízdy. Nákup jízdních dokladů i odbavovací systémy dopravce musí být přizpůsobeny tomu, aby osoby se zdravotním postižením byly schopny samostatného odbavení. Základem bezpečného, samostatného a nediskriminačního cestování pro všechny, nejen pro zdravotně postižené, je mít k dispozici systémy, které umožní snadno a rychle najít správný spoj, zjistit informace o stanici, její technické vybavenosti a přístupnosti, koupit si jízdenku, najít odjezdové či příjezdové stání, mít potřebné informace během cesty a tak podobně.

Jak si v tomto ohledu stojí Česká republika v porovnání s dalšími evropskými státy a čím bychom se podle vás mohli inspirovat v zahraničí?

V porovnání se státy západní Evropy je u nás dosud menší část železničních stanic přístupná osobám se zdravotním postižením a rovněž přístupnost vlakových souprav je na nižší úrovni. Na zpřístupňování dopravy tam ale pracují delší dobu, mají novější vozidla, více prostředků. Směr je ale stejný. Základní požadavky pro zajištění přístupnosti a bezbariérovosti služeb včetně těch dopravních upravují evropské předpisy, které se pak promítají i do našich norem. Oprávněné požadavky na přepravu osob s  omezenou schopností mosty 2|2022 TEXT: Sabrina Plisková FOTO: archiv Ministerstva dopravy ČR 11 ROZHOVOR pohybu, orientace nebo komunikace se stále zvyšují i u nás. Odstraňování bariér je jednou z priorit plánování a  budování dopravní infrastruktury, současně však musíme vzít v úvahu, že pořizování nových vozidel stejně jako modernizace nádražních budov a další infrastruktury jsou finančně nákladné projekty, které je třeba rozložit v čase. V případě nových soutěží na železnici například uplatňujeme jako důležitou podmínku vybavení nízkopodlažními vozidly tam, kde je to jen trochu možné.

Domníváte se, že by NRZP ČR mohla vznést své požadavky a vyzvednout priority, jako je například železniční stanice Bystřice pod Hostýnem, kam každoročně přijíždí desetitisíce poutníků?

Rekonstrukce stanice Bystřice pod Hostýnem je v plánu, dokonce měla začít už v loňském roce, bohužel se zdržela kvůli odvoláním. Správa železnic tak zatím nemá pravomocné stavební povolení. Hlavní realizační fáze projektu by podle současných plánů měla proběhnout v roce 2026, záležet bude ale také na finančních zdrojích. Cílem projektu v odhadované ceně více než půl miliardy korun je mimo jiné vybudování bezbariérových přístupů na nástupiště, ale také zvýšení traťové rychlosti projíždějících vlaků, spolehlivý železniční provoz i odpovídající pracovní podmínky. V rámci stavby dojde k demolici současné výpravní budovy a výstavbě nové. V minulém roce byl spuštěn systém pro nákup elektronické dálniční známky.

Jakým způsobem se v současné době řeší nákup dálniční známky pro držitele průkazu osoby se zdravotním postižením? Bude se tento systém ještě měnit, anebo je to finální fáze?
V těchto případech platí ono známé: nikdy neříkej nikdy. Podobné systémy se vždy postupem času mění na základě vývoje nových technologií, požadavků na změny funkcionalit, kontrolních mechanismů a tak dále. V této chvíli ale nic takového nechystáme. I nadále proto platí, že držitelé průkazu ZTP a ZTP/P nákup dálniční známky řešit nemusí. Pokud je držitel průkazu ZTP nebo ZTP/P přepravován vozidlem, jehož je sám provozovatelem nebo je provozovatelem osoba blízká, je zcela osvobozen od dálničního poplatku. Osvobození od dálničního poplatku se vztahuje i na vozidla, jejichž provozovatelem jsou domovy pro osoby se zdravotním postižením, pokud tato auta slouží k přepravě klientů se zdravotním postižením.

Co se týká autobusové dopravy, jaké požadavky má ministerstvo dopravy vůči dopravcům s ohledem na přístupnost pro lidi se sníženou schopností pohybu a orientace? Jakým způsobem může ministerstvo zasáhnout do výstavby bezbariérového prostředí například v rámci zastávek či zajištění bezbariérových autobusů?

Předně je třeba poznamenat, že ministerstvo dopravy není objednatelem autobusové dopravy, a v tomto směru má proto jen omezené možnosti jak vůči dopravcům, tak v oblasti požadavků na vybavení zastávek. Objednatelem autobusové dopravy jsou kraje, v případě městské hromadné dopravy pak to jsou v rámci samostatné působnosti obce. Rozdělení kompetencí přirozeně neznamená, že objednatelé veřejných služeb v přepravě nejsou vázáni příslušnými evropskými a národními předpisy pro zajištění přístupnosti veřejných služeb v přepravě cestujících. Cestujícím s omezenou schopností pohybu nebo orientace je třeba umožnit využívat dopravní služby samostatně bez cizí pomoci. Přístupná tak musí být nejen vozidla, ale i systém odbavení a systémy pro poskytování informací. Jedná se o nastavení minimálních požadavků, další, řekněme nadstandardní povinnosti může objednatel dopravci stanovit ve smlouvě. Tam, kde ale formou dotací SFDI přispíváme obcím a krajům na rekonstrukce komunikací, tam je už podmínkou dobré bezbariérové řešení, včetně autobusových zastávek.

Pane ministře, jak vnímáte existenci a činnost Národní rady osob se zdravotním postižením?

Pro ministerstvo dopravy je Národní rada dlouhodobě důležitým partnerem, se kterým udržujeme úzkou spolupráci při řešení potřeb osob se zdravotním postižením v rámci resortu dopravy. Tuto spolupráci považuji za důležité dále rozvíjet. Spolupráce probíhá i se Správou železnic, která s Národní radou konzultuje svoje investiční plány, zástupci osob se zdravotním postižením se také již mohli seznámit s plánem na zpřístupňování stanic do roku 2025 nebo se spuštěním nových webových stránek www.spravazeleznic.cz, na kterých nechybí ani informace o úrovni bezbariérové přístupnosti stanic a zastávek. Cílem resortu dopravy je, aby investice do modernizace železničních stanic vyhovovaly požadavkům Národní rady na bezbariérovost a přístupnost.

Podle rozhodnutí vlády z ledna letošního roku získají nově nárok na slevu z jízdného také lidé s invalidním důchodem třetího stupně. Stále to platí?
Podle mého názoru se jedná o velmi potřebnou skupinu, právě proto jsme pro ně úlevu přichystali. Už od počátku jsme ale avizovali, že to nebude hned od 1. dubna, kdy došlo k úpravě slev. Rozšíření slevy na invalidy třetího stupně, kteří nemají nárok na průkaz ZTP a  ZTP/P, vyžaduje technické řešení, které těmto lidem umožní prokazovat na slevu nárok. Pracujeme na tom, není to úplně jednoduché, potřebujeme součinnost i s resortem práce a sociálních věcí, ale platí předpoklad, že k zavedení této slevy dojde od poloviny letošního roku

Může se vám také líbit