2. ledna zveřejnila Národní rada osob se zdravotním postižením ČR na svých webových stránkách přehled změn, které vstupují v platnost od 1. ledna 2023.
 
Zvýšení minimální mzdy

Od Nového roku se o 1 100 korun zvýší minimální mzda. Od prvního ledna 2023 by tak nikdo neměl pracovat za méně než 103,80 korun za hodinu a celkově by měsíčně neměl brát méně než 17 300 korun při práci na plný úvazek. Dojde také k úpravě nejvyššího a nejnižšího stupně zaručené mzdy.

Novela zákona, která povede k posílení a zrychlení práce lékařské posudkové služby

Do výkonu LPS se podle nové úpravy mohou zapojit i odborní nelékařští pracovníci. Posuzování invalidity nebo nároku na příspěvek na péči tak bude pravděpodobně rychlejší a efektivnější. Novela by měla platit od 1. ledna 2023 pokud pan prezident republiky stihl zákon podepsat.

Posudkovým lékařům budou nově pomáhat odborní zdravotnicky vzdělaní pracovníci, kteří budou zpracovávat posudky v méně složitých agendách. Lékař pak potvrdí svým podpisem správnost posudku.

Klíčovou v celé novele je vytvoření pozice odborného nelékařského zdravotnického pracovníka (ONZP), kterým mohou být například všeobecné sestry, ergoterapeuti, zdravotně-sociální pracovníci, zdravotničtí záchranáři nebo fyzioterapeuti. Tým složený z ONZP a lékaře tak zvládne podstatně větší objem práce. Kvalita posudků bude zajištěna právě schválením a podpisem posudkového lékaře. Cílově by se v rámci oblastních správ sociálního zabezpečení mělo vytvořit zhruba 160 systemizovaných míst odborných nelékařských pracovníků.

Další změny se týkají vyžádání lékařského vyšetření pro účely posouzení ve věcech sociálního zabezpečení, doplnění podkladů o zdravotním stavu poskytovatelem zdravotních služeb, možnosti elektronické komunikace mezi orgánem sociálního zabezpečení, poskytovatelem zdravotních služeb a posuzovanou osobou. Do procesu se například nově doplní lhůty, ve které posuzovaná osoba může předložit podklady k posouzení svého zdravotního stavu. Lidé tak budou mít větší jistotu, že veškeré podklady dodali včas.

Úprava příspěvku na bydlení

Od ledna 2023 nemusí příjemci příspěvku na bydlení pro další pokračování jeho výplaty dokládat rozhodné příjmy a náklady na bydlení za 4. čtvrtletí 2022. Úřad práce ČR dávku automaticky vyplatí i za první tři měsíce roku 2023 a přepočte její výši podle nových normativních nákladů na bydlení platných od ledna 2023. Výjimkou jsou případy, kdy příjemcům příspěvku na bydlení ve 4. čtvrtletí 2022 vzrostly náklady na bydlení nebo klesly příjmy. Pak ÚP ČR promítne jejich situaci do měsíční výše dávky. Podmínkou ale je doložení těchto skutečností nejpozději do 31. ledna 2023. V případě přídavku na dítě a zvýšeného příspěvku na péči nadále platí povinnost doložení rozhodných příjmů za předcházející kvartál (říjen – prosinec 2022). Bez toho nebude moci ÚP ČR vyhodnotit pokračování nároku na tyto dávky a případně upravit jejich měsíční výši.

 Zvýšení životního a existenčního minima

Od ledna 2023 je životní a existenční minimum vyšší o 5,2 procenta, což odpovídá skutečnému nárůstu spotřebitelských cen za období od letošního května do září. Letos přitom již byly tyto částky zvýšeny v dubnu o 10 % a od letošního července o 8,8 %.

Existenční minimum osoby dosáhne 3 130 Kč měsíčně, životní minimum jednotlivce bude měsíčně 4 860 Kč. Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, se zvýší na 4 470 Kč měsíčně. Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, bude činit měsíčně:

  • 4 040 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem,
  • 3 490 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku,
  • 3 050 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku,
  • 2 480 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku.

Životní i existenční minimum je důležité zejména jako kritérium, ze kterého se vychází při stanovení nároku na některé sociální dávky, případně při výpočtu jejich výše. Jde především o dávky pomoci v hmotné nouzi, některé dávky státní sociální podpory, příspěvek na péči nebo při pěstounské péči. Významnou roli hraje i v případě exekucí pro určení nezabavitelné částky a také pro stanovení alimentů.

Prodloužení příspěvku pro solidární domácnost

Vláda o tři měsíce prodlužila poskytování příspěvku pro solidární domácnost. Ten je určen domácnostem, které zdarma ubytují ukrajinské uprchlíky. Poskytován bude bez dalších úprav až do konce března 2023. Počet podporovaných osob postupně klesá. Zatímco v květnu byly měsíční výdaje na tuto formu pomoci 242,5 milionu korun, v listopadu stát poskytl 20 tisícům domácností příspěvek ve výši 189 milionů korun.

Novela vyhlášky č. 505/2006 Sb., o úhradách za služby sociální péče

Novela úhradové vyhlášky, která stanovuje maximální platby za jednotlivé služby od klientů sociálních zařízení, bude platit od začátku ledna 2023. Úhrady se zvyšují většinou o desetikoruny. V případě klientů, kteří jsou odkázáni na služby v rozsahu více než 80 hodin měsíčně, zůstanou některé úhrady na stejné úrovni jako doposud. Nová vyhláška poskytovatelům vykompenzuje mimo jiné rostoucí náklady, se kterými se v poslední době potýkají.

Novela zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, která zavádí příplatek za výchovné dětí

Od ledna 2023 se začne poprvé vyplácet takzvané výchovné k důchodu. Jeho výše je nastavena na 500 korun za každé vychované dítě. Od následujícího roku se bude tato částka pravidelně valorizovat. V současné době je výše výchovného stanovena na 500 korun za každé vychované dítě. Většině současných důchodkyní se důchod o tuto částku navýší automaticky od ledna příštího roku. Část důchodců však o tento bonus musí požádat, jde například o muže nebo třeba ženy, kterým se započítává výchova nevlastního dítěte. O výchovné budou vždy žádat také všichni budoucí důchodci, kteří půjdou do důchodu v roce 2023 a později. Žádost se bude sepisovat současně s žádostí o samotný starobní důchod. O výchovné se musí žádat také v případech, kdy invalidní důchod se po dovršení věku 65 let mění na starobní důchod a příjemce důchodu vychoval děti.

Novela zákona č. 329/2011 Sb., o dávkách pro osoby se zdravotním postižením

Od 1. 1 2023 je možné požádat o zvýšení příspěvku na mobilitu o 2000,– Kč v případě používání přístrojů na venkovní plicní ventilaci Instrukce MPSV ČR podrobně popisuje, na které zdravotnické prostředky bude možné uplatnit žádost na zvýšení příspěvku na mobilitu na 2000,- Kč. Je potřeba, abyste váš přístroj na plicní ventilaci projednali s vaším lékařem, zda odpovídá uvedeným kategoriím zdravotnických prostředků. Jak jsme již uvedli, budete potřebovat potvrzení vaší zdravotní pojišťovny, že máte zapůjčen uvedený zdravotnický prostředek, tedy přístroj na venkovní plicní ventilaci nebo další zdravotnické prostředky, které jsou uvedeny v odst. 3). V odst. 4) jsou popsány údaje, které musí potvrzení zdravotní pojišťovny obsahovat. Jsou to běžné údaje a žádný předpis nestanoví podobu uvedeného potvrzení. Dokonce stačí i doložená smlouva o výpůjčce zdravotnického prostředku mezi zdravotní pojišťovnou, zastoupenou firmou, která zajišťuje dodání a servis zdravotnického prostředku a vypůjčitelem, tedy vaší osobou. Potvrzení pojišťovny nelze nahradit potvrzením lékaře.  Ještě upozorňujeme na skutečnost, že ty osoby, které dosud nemají přiznán příspěvek na mobilitu, tak nemohou požádat o zvýšení příspěvku na provoz přístrojů na venkovní ventilaci. Tyto osoby si musí co nejdříve požádat o průkaz osoby se zdravotním postižením a o příspěvek na mobilitu. Přiznání průkazu OZP a příspěvku na mobilitu bude probíhat ve standardním správním řízení.

Může se vám také líbit